Smečka - 2. kapitola

5. května 2013 v 17:09 | Chika-chan |  Smečka
Tak jak jsem řekla, ještě dnes tu je další kapča. Tak si ji užijte a prosím komentíky. :3
Chika-chan
Riku :3 Že je sexy? :D


Ryuu

"Ryuu, vstávej, škola volá!" zazpívá vedle mě matka. Podívám se na hodiny a zjistím, že je teprve 6 ráno. "Proč tak brzo?" zamručím a pozoruji matku jedním okem. "Proč? Protože jdeš pešky!" zazpívá znovu. Zarazím se. "Pěšky?!!" zaječím. "Ano, pěšky." přitaká matka. "6 kilometrů." dodá a uteče z mého pokoje, dřív než začnu hudrovat. "Snad seženu aspoň kolo..." pomyslím si hořce.
Vylezu z postele, protáhnu se a převléknu se z pyžama do černých jeanů a černé košile. Dojdu dolů a začnu hledat koupelnu. První dveře, které otevřu patří mému bratrovi, který je teď do půl těla nahý. Očima sjedu po jeho těle a mlsně se olíznu, ale on to zaregistruje, takže rychle zavřu. Uslyším něco narazí do dveří, zřejmě kniha. Akeno je docela agresivní, potřeboval by zkrotit.
Až na potřetí se mi podaří najít kouplenu. Stoupnu si k umyvadlu a opláchnu si obličej. Chci si vyčistit zuby, ale uvědomím si, že jsem si zapomněl kartáček. Vyběhnu první patro, kde minu Akena, který se na mě díval vražedným pohledem. Za to já se usmíval. Mého bratra vystihuje toto : "Chvilku hrátky, potom drápky."
Když dokončím ranní hygienu, vydám se do kuchyně. Je tam mamka a Akeno. "Mami, není tu někde nějaké kolo na půjčení?" zeptám se s kapkou naděje v hlase. Mamka zavrtí hlavou a já vzdychnu.
"Tak mi aspoň řekni, kudy se jde do školy?" položím jí otráveně další otázku. Mamka pokrčí rameny. "Já nevím kde je tady škola, proto s vámi půjde Riku." odpoví mi matka a posadí se ke stolu.
"Riku? A to je zase kdo?" zeptám se podrážděně. "Jeden místní mladík, je moc milý, čeká na vás před domem." odpoví mi mamka a tím mi dá najevo, že už máme jít.
"Ryuu!" protáhne Akeno, který stepuje u dveří. "Neumíš si koupit normální boty a ne ty, které se zavazují 3 hodiny?" zavrčí. "Myslím že ne." vypláznu na něj jazyk. "To byla řečnická otázka!" zavrčí znovu. Zasměju se. Dovážu si boty a spolu s Akenem vyjdu z domu. Na schodech vedoucí na verandu sedí bloďáček s modrýma očima. Vlasy mu sahají až k hrudi. Má piercing v rohu rtu. Má na sobě černé jeany, upnuté bílé tričko a lehkou černou bundu, kterou má teď rozepnutou, takže mu jdou krásně vidět břišní svaly. Blonďáček upřeně hledí na Akena s ďáblíčky v očích. Myslím, že vím co má v plánu.

Akeno
"Ahoj, ty jsi Riku?" optám se mladíka, který sedí na schodech. "Jo, jsem. A ty jsi Akeno, že?" usměje se. "Ano." přitakám. Je na něm cosi zvláštního, ale přitahuje mě to. "A tohle je Ryuu." kývnu bradou na bratra, který je otočený směrem k lesu. "Vím, tvoje mamka mi to říkala." pousměje se. "Půjdeme?" zeptá se mě a já kývnu. "Ryyu, pojď!" zavolám na bratra. Vydáme se travnatou cestou a Ryuu nás následuje loudavým krokem s hlavou zabořenou do země... Já jdu vedle Rikua. Po pár minutách trapného ticha promluvím. "Do jaké třídy chodíš?" optám se Rikua. Ten se usměje. "Do 1.A" odpoví. "A ty taky." dodá a šťouchne mě do čela. Zasměju se. "To je fajn, aspoň budu někoho znát."
Po hodině otřesné cesty do školy jsem si začal stěžovat na to jak mě bolí nohy, nikdy bych to do sebe neřekl. Za to do Ryuua ano. Ten je líný jako prase, za to teď za námi bez náznaku únavy.. Z mého přemýšlení mě vytrhne Riku, který si mě hodí na záda. Vyjeknu. "Drž se." řekne Riku. Je mi u něj tak dobře, že ani neprostestuji a omotám mu ruce kolem krku.

Ryuu
Zamrečeně sleduji bratrova záda. Co si o sobě ten Riku sakra myslí? Naštvaně nakopnu kamínek. Za 10 minut dojdeme před obrovskou budovu, na které je napsáno : Střední škola
Vzdychnu a projdu hlavními dveřmi do útrob školy. Jsou tu studentů všelijakých stylů od hoperů až po emaře. Samozřejmě já zapadám do skupiny Emo. Ve škole do, které jsem chodil předtím mi říkali Nemo, jak já to nesnášel...
Sejdu schody do suterénu, tam jsou skříňky. Chvilku mi trvá než najdu tu svou s číslem 69. Přezuji se a vytáhnu si z tašky plánek školy a rozvrh hodin. Právě máme biologii. Učebna Biologie je ve 2. patře, tak tam zamířím doprovázen pohledy zvědavých studentů. Jen co vejdu do učebny, stanu se středem pozornosti. Jak já to nenávidím! Všichni se mě ptali na jméno, věk a všechno možné. A to jsem se ani neposadil. Když těm otravným holkám dojde, že o ně nemám zájem, nechají mě posadit se do poslední lavice u okna. Je to jediná volná lavice v téhle třídě. Připravím si učení a hned na to zazvoní. Do třídy přijde starý, šedivý učitel. Díky Bohu, že se mě na nic nezeptal. Vytáhnu si volná sešit a začnu si do něj kreslit. Ani se nenaděju a zvoní na přetávku. Tak nějak to je dalších 6 hodin. Když zazvoní naposledy, zamířím loudavým krokem ke své skřínce a těsně před ní se mi na ústa "přisákne" kapesník, ve kterém je vsáknuta nějaká uspávací látka. Za pár vteřin už jsem v bezvědomí.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eru Eru | 5. května 2013 v 17:15 | Reagovat

Pokráčko!! xD seš stašná takhle to utnout ! x) xD

2 Hachi Hachi | 5. května 2013 v 17:28 | Reagovat

seš hrozná! teď si Hachi sežere vnitřnosti pokud nebude dnes pokráčko! takhle mě napínat! co si o sobě myslíš!? -.- há? padej psát! bezmilosti! bylas odsouzena na doživotní psání tehle povídky! -.- jasné?! xDDD

3 Hin-chan Hin-chan | 5. května 2013 v 18:46 | Reagovat

Proč sakra takhle napínáš?! :D Kdy bude další část? :D

4 Denča Denča | 6. května 2013 v 18:18 | Reagovat

XDD Takže jako další část!:D Takže piš je to fakt dobrý!:DD musíš psát rychle ..XD chci vědět jak to dopadne ..je to napínavé!-.- xDD :-D

5 Was Was | 6. května 2013 v 18:22 | Reagovat

Wóhó.. Píš lásenka,píš:)

6 Hachi Hachi | 8. května 2013 v 18:32 | Reagovat

[5]: ale že? xDD budu ji do toho nutit xDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama