Mazlíček

15. července 2013 v 18:35 | Chika chan + Rissa |  Mazlíček
Nom, je tu nový cyklus. Píšu ho s Rissou. (:
Myslím, že je to docela povedené, ale to posuďte sami.

Byla bych ráda kdyby jste tu zanechali komentář, ty vždy potěší. (;

Upozornění : 15+
- mohou se vyskytnout chyby

Hope you like it. x'D




,,Máme nového." řekne asi dvoumetrový chlap svému zazobanému šéfovi. Ten se spokojeně usměje.
,,Kde jste ho "našli"?" optá se a zasedne do masivního křesla.
,,Toulal se už delší dobu po městě, spal venku, tak jsme si ho vyhlídli.." sdělí mu "gorila". Šéfík pokývá hlavou.
,,Ukažte mi ho." zavelí.
Ten dvoumetrový chlap s jeho ďalším, taky ne moc menším kamarádem se vyberou pro již zpomínaného a po chvilce se vrátí aj s ním. Šéf si složí tmavé brejle a zkoumavě si prohlíží chlapce. Není pochyb,že je mladý. Příliš mladý. Chlapec je menšího vzrůstu, má uhlově černé vlasy a ledově modré, hluboké oči. Tvář má bledou jako stěnu. Šéf si přejede jazykem po rtu. Na tomhle kousku vydělá.
Jeden z chlapů drží chlapci ruce za zády. Šéf se spokojeně usměje a řekne: "Opatrně s ním. Za tohohle dostaneme pořádný balík a pak možná dostanete prémie." Chlapec (poslouchá) a pak sebou prudce trhne v pokusu o útěk.
Dvoumetrový chlapík něco takového čekal, takže se chlapci utéci nepodařilo.
,,Je divoký." usměje se šéf. "To je dobré, moc dobré....Odveďte ho a připravte, ještě dnes ho budeme dražit." S těmito slovy si zamnul ruce a vzal do nich cigaretu, kterou následně zapálil a vložil si ji mezi rty.
Oba dva goriláci se kývnutím hlav rozloučili se šéfem a jeden z nich postrčil chlapce ke dveřím. Ten sklopil hlavu a podrobil se- asi uvědomil, že jakýkoliv odpor by byl zbytečný. Ještě jednou se pootočil a plivl šéfovi na podlahu před stůl.
Šéf nehnul ani brvou. Byl na takovéhle chování zvyklý, všichni jsou stejní. Nejdříve se brání, pak začnou být unavení a nakonec jim dojde, že veškerý odpor je zbytečný a jen jim přihorší.
*
Jeden z goril dovedl chlapce do jednoho z pokojů, kde ho posadil na postel, podobné té ve vězení.
,,V klidu." řekl mu a začal mu na krk dávat černý obojek s rolničkou. Chlapci se blýsklo v očích. Jak se obrovské chlapovi prsty zbytečně namáhali s jemným uzávěrem obojku,chlapec se pokosil o odpor. Kdesi v podvědomí tušil, že je to marné, ale jeho zaťatost mu nedovolovala chovat se slušně. Kousl chlápka do prstů, na co on zanadával. "Tohle je marné, spratku!" Vykřikl. "Tak takového jsme tu ještě neměli."
Chlapec se rádoby sladce usmál. Miloval když mohl "zlobit". Na druhý pokus se chlapovi podařilo zapnout obojek. Hned jak to udělal odešel z místnosti a nechal tam chlapce samotného.
Ten se chvíli jenom tak procházel po svém dočasném příbytku. Hledal cokoliv, co by mohl využít ve svůj prospěch. Když na nic nenarazil, hodil se na postel a zkoušel si vzpomenout,co se vlastně stalo. Moc si toho nepamatoval. Jen to, že se procházel, bylo kolem druhé ráno, šel zrovna kolem jedné tmavé uličky a když ji minul, někdo z ní vyběhl a přitiskl mu na ústa kapesník s uspávací látkou...
Naštvaně si vzdychl a vstal z postele. To mu v ničem nepomáhalo. Od zlosti nakopl stěnu a pro sebe si zavrčel. Najednou si uvědomil,že by se asi měl vyspat. Zítra ho zřejmě nečeká lehký den..
Ale to si jen myslel. Co když ho to nejhorší čeká už dnes? Z jejich hovoru zjistil jen to, že na něm vydělají. A to může být všelijak, no ne? Můžou z něj udělat prostituta, nebo ho prostě jen draze prodat. Nevěděl jaká varianta je horší. Zřejmě ta první, nebo ne?
Jak tak vedl svůj vnitřní rozhovor-sám se sebou- uvědomil si, že i kdyby chtěl, neusne. Zklamaně se opět usadil na postel a vzdychl si. Když si uvědomoval, co všechno s ním můžou udělat, bylo mu do pláče. Naštval se sám na sebe.
Zmučeně koukal na své nohy, které se jen špičkami dotýkali podlahy. Co má dělat? Utéct nemůže. Nikdo ho hledat nebude, nemá rodinu...už. Všichni ho zavrhli, musel se o sebe postarat sám. Tak jako teď. Z jeho zamyšlení ho vytrhl...kdo? Kdo to byl? Nebyla to žádná gorila. Tenhle chlap, co tu stál těsně přede dveřmi vypadal...normálně. Mile. Vyřazovala z něj ta dobrá aura. Chlap udělal dva krátké krůčky k němu aby ho nevyděsil. Pak další dva, kterými překonal vzdálenost mezi nimi.
,,Jak se jmenuješ?" optal se mladíka.
Ten jej obozřetně pozoroval ze svého místa na posteli. I když z muže u dveří (nevyzařovalo) nic, čeho by se mohl obávat, přátelsky či důvěřivě se k němu chovat v pláně neměl. "Michael," stručně odvětil.
Muž se jenom pousmál.
Vytáhl z kapsy papírek a na něj si to jméno napsal. Pak se z místnosti vypařil. To je všechno? Pomyslel si hořce Michael. Po chvíli se dveře znovu otevřeli a vešel stejný chlap. V ruce něco držel. Z dálky mu to ukázal. Byl to malý zlatý trojúhelník se zaoblenými hranami. Bylo na něm vyryto : Michael.
Michael to nejdříve nedokázal identifikovat. Pak si uvědomil,že to evidentně nebude nic z předmětů běžného používaní. Stejně nerozuměl, o co chlápkovi šlo. Z hrdla se mu vydrala jediná otázka. "Co ostatní?" Muž se překvapeně podíval na Michaela,nečekal od něho projev. "Co ostatní?" Zopakoval jeho otázku a zamyslel se,co asi chtěl Michael slyšet jako odpověď. Po chvilce mlčení mu řekl. "Obávám se,že sem tak úplně nepochopil tvojí otázku." Michael na něho hodně špatně podíval. Jestli je tohle pokus přinutit ho mluvit... "Co bude s dalšími,jako jsem já?"
,,To tě nemusí trápit." Odpoví mu muž bez náznaku jakékoli emoce. Michael si odfrkne, ale nic na to nedopoví.
Chlapík se najednou jakoby odhodlal a rychlými kroky se přiblížil k Michaelovi. Ten ztuhl a zpomalil dech. Srdce v hrudi mu bušilo a svou krev, tepoucí v hlavě téměř slyšel. "Jen klid.." Podíval se muž na kluka,který ho bez pohnutí sledoval. Vypadal jak šelma připravena k útoku. Popošel k němu, teď moc pomalými kroky a poklekl před něj.Hodně opatrně k němu natáhl ruku s trojúhelníkem a na první pokus se mu povedlo připevnit ho k jeho obojku.
Chlap se zvedne a o krok couvne.
,,Sluší ti," pousměje se. Přejde k menší skříni, které je v rohu místnosti, otevře ji a začne v ní něco hledat.
Zatímco chlápek hledal něco "hezkého" pro Michaela, ten se dotýkal obojku na svém krku. Byl vyděšený a maličká, no opravdu jenom malá část jeho Já se už nemohla dočkat. Po chvilce se chlápek narovnal a narazil si hlavu. "Áu," vykřikl, na co se Michael neubránil smíchu. Chlápek po něm naštvaně práskl cosi k oblečení a odešel pryč. "Za chvíli se vrátím," zařval ještě.
Michael byl zvědavý, co mu vybral. Vzal jednu věc do ruky a podíval se na ní. Bylo to latexové tričko. Vytřeštil na to oči. Vzal do ruky tu druhou. To byli...latexové¨..kalhoty..asi. Obě věci hodil zpátky směrem ke skříni. Hned na to do pokoje vešel ten chlap.
,,To si na sebe nevezmu!!" zakřičel Michael a ukázal na věci.
Chlap na hlavě přidržoval led. Podíval se na oblečení a pak na Michaela. "Pokud se mnou nechceš jít... bez oblečení... nemáš na výběr." Lehce se ušklíbl a opřel se o stěnu. "A co mé oblečení?" nechápal Michael. "To ti za chvíli zabalím," oznámil mu chlap. Michael si s nepříjemným pocitem sundal tričko.
Chlápek vysel očima na jeho těle. Nijak zvlášť vyhublý, ale křehký. Každý by chtěl tohle tělo vlastnit. Dokonce i on. Ale nemůže. Tenhle bude dost drahý, když vypadá jako anděl. Michael začal zápasit se svým páskem u černých džínsů a prohrával. Chlap se na to už nemohl dál dívat tak němu přešel a s páskem mu pomohl, přitom se rukou nenápadně opřel o Michaelův klín.
Ten se upřeně díval na svoje džíny a snažil se ignorovat..tu..ruku. Napadlo ho, když si bude džíny stahovat, pak to bude muset dát pryč. Rozepnul i knoflík a pak i zips. "Nemohli by jste...když se převlékám..jít pryč?" Chlap se zasmál, svými mohutnými ruky zdvihl lehkého chlapce a usadil ho na postel. "Ne,to tedy nemohl." Stáhl Michaelovi kalhoty a hodil je do kouta. Pak sáhl na lem boxerek.
Michaelovi se rozšířily panenky a rychle odstrčil chlápkovi ruku. Ten zamrkal a šel pro latexové oblečení. "Teď si dej dolu ty boxerky," zavrčel na Michaela. Chudák klučina si stáhl boxerky. Je nutno dodat, že se skutečně neměl za co stydět.
Chlapovi začínalo byť v kalhotách hodně těsno. Sedl si a Michaela si posadil na klín. "Víš co?" špitl. "Nemůžeme tě poslat k jiným lidem nezkušeného..."
Michael polkl. Byl dost starý na to aby alespoň tušil, co tím myslí. Ale nebyl si zase moc jistý.
,,Jak to myslíte,?" upřel na něj své modré oči, které teď byli plné strachu a zmatku.
,,Takhle,"usmál se trošku zvráceně chlápek a přisál se Michaelovi ke kru.
Ten se prudce trhnul, až málem spadl z chlápka. Ten byl očividně naštvaný. "Zkus se chvíli chovat, jak se sluší," zavrčel na nej. Michael, pořád bez jakéhokoliv oblečení couval. Chlap ho chytil za obojek a strhl k sobě. "Teď budeš poslouchat. Slez na zem a rozepni mi kalhoty."
Michael se rozklepal a slezl z postele. Rozepnul mu kalhoty a sedl si jako poslušný pejsek. Chlápek se znova tak zvráceně usmál. "A teď mi je stáhni."
Michael je stáhl a provokativně se ozval. "Jenomže..já nejsem urolog.." Chlap mu věnoval vražedný pohled.
,,Teď ty boxerky.." Zavrčel chlap. Michael polkl. Ví co bude následovat. A on to nechce. Musí se z toho nějak dostat. Ale jak?
,,Dělej." zavrčel znovu chlap, protože pnutí tam uvnitř už bylo nesnesitelné. Michael se dal do stahování boxerek velice pomalu.
"Podívej.." Chlap očividně ztrácel trpělivost. "Jestli to nepojede po dobrém, pude to po zlém. A teď mi stáhni ty boxerky." Michael raději poslechl a znechuceně se díval jinam. "Teď," chlap s ním mluvil, jak kdyby byl mentálně zaostalý, "hezky vezmi můj úd do svých úst. Hezky pomalu, ne jenom tak. Rozumíš mi, nebo potřebuješ lepší instrukce?"




 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eri Eri | Web | 15. července 2013 v 18:53 | Reagovat

Nápad na příběh skvělý. Zpracování spíše podprůměrné. Chyby ve slovech (zkus to před zveřejněním hodit do Wordu, ten tě na chybějící písmena, případné hrubky a hovorové výrazy upozorní), moc rychlý spád, přeskakování, opakování slov, málo prokreslené.
Nicméně i přes tyto zjevné nedostatky to děj vyhazuje o pár příček nahoru  a myslím, že by to stálo i za přečtení dalších částí (jejiž průběh je v tuto chvíli poměrně čitelný, ale určitě mě překvapíte x))

2 Saiko Saiko | 15. července 2013 v 19:14 | Reagovat

Povídky na tohle téma se mi líbí, co nejdřív chci další kapitolu ;)
PS: Jsem kluk.

3 :D :D | 15. července 2013 v 19:57 | Reagovat

krásné :3

4 Chika-chan Chika-chan | 15. července 2013 v 20:16 | Reagovat

[1]:
Nom, díky za názor.
BTW. Rissa je slovenka (:

5 Victim Victim | 15. července 2013 v 20:40 | Reagovat

To je tak dokonalé! :33
těším se na pokračování, které bude doufám brzy... :))
Trochu bych se zaměřila na chyby, ale jinak nemám co vytknout.. :)

6 Kami-chan Kami-chan | Web | 16. července 2013 v 9:11 | Reagovat

Krásná povídka, těším se na pokračování :)
Líbí se mi Michaelova vzpurná osobnost :D
Ale pozor na chyby, líp to po sobě čti.

7 Yukiš Yukiš | 16. července 2013 v 10:51 | Reagovat

Velmi povedená část ;) Moc se těším na pokračování :-P

8 Artemis Artemis | Web | 16. července 2013 v 13:10 | Reagovat

Mno, každopádně je to zajímavé. Já radši jiné téma, ale povedlo se ti to. Hodně štěstí při pokračování.

9 Riss Riss | 16. července 2013 v 15:15 | Reagovat

Budem musieť popracovať na tej češtine :DDD

10 Hachi Hachi | 16. července 2013 v 18:48 | Reagovat

[9]: Zlatko sme v tom spolu xDDD

11 Saskie Saskie | E-mail | Web | 19. července 2013 v 12:26 | Reagovat

Vypadá to dobře :33 já si rozhodně další díl přečtu xD

12 Nioru Nioru | Web | 25. července 2013 v 13:42 | Reagovat

Super povídkaa! *.* Moc se těším na pokračování které bude doufám co nejdříveeee! *.*

13 Riss Riss | 2. srpna 2013 v 15:28 | Reagovat

[10]: No, to teda xD Hovoriť česky je ľahké, ale už písať T_T xDDD

Inak, Chika- nefunguje mi net T_T moc ma to mrzí, ale budem chodiť častejšie okupovať knižnicu xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama